Žalmy 77:5-9

Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.

Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:

Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?