Biblické verše o Eternal Life

Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.

Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.

Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?

I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.

Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.

Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.

Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.

Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.

Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.

Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.

Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.

Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.

Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.

Nohy jejich rychlé k vylévání krve.

Setření a bída na cestách jejich.

A cesty pokoje nepoznali.

Není bázně Boží před očima jejich.

Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.