Biblické verše o Blasphemy

Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.

I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)

A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.

Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:

Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.

Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.

Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.

Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,

Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.

Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,

Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.

Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?

Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?

Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?

Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,

Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?

Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.

Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?

Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?

Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?

Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?

Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,

A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;

Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.