Čeština

Žalmy 12

Prosba uprostřed lstivých lidí 1–5

1
Přednímu kantoru k nízkému zpěvu, žalm Davidův.
2
Spomoz, ó Hospodine; nebo se již nenalézá milosrdného, a vyhynuli věrní z synů lidských.
3
Lež mluví jeden každý s bližním svým, rty úlisnými z srdce dvojitého řeči vynášejí.
4
Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,
5
Kteříž říkají: Jazykem svým přemůžeme, mámeť ústa svá s sebou, kdo jest pánem naším?

Příslib Hospodinův, že zasáhne 6–7

6
Pro zhoubu chudých, pro úpění nuzných jižť povstanu, praví Hospodin, v bezpečnosti postavím toho, na nějž polečeno bylo.
7
Výmluvnosti Hospodinovy jsou výmluvnosti čisté, jako stříbro v hliněné peci přehnané a sedmkrát zprubované.

Důvěra v Boží zachování 8–9

8
Ty, Hospodine, jim spomáhati budeš, a ostříhati každého od národu tohoto až na věky.
9
Vůkol a vůkol bezbožní se protulují, když takoví ničemní vyvýšeni bývají mezi syny lidskými.

Text Bible: Bible kralická · Volné dílo