Žalmy 25:1-12
1
Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
2
Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
3
A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
4
Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
5
Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
6
Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
7
Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
8
Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
9
Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
10
Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
11
Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
12
Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Settings