TRV
Žalmy 139:5-12
5
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.
9
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Settings