Přísloví 7:16-27
16
Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
17
Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
18
Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
19
Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
20
Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
21
I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
22
Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
23
Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
24
Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
25
Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
26
Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
27
Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.
Settings