TRV
Pláč 3:27-39
27
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
Settings