TRV
Jan 11:17-37
17
Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
18
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
19
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
20
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
21
I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
22
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
25
Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
26
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?
27
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
28
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
29
Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
30
(Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
31
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
33
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
34
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
35
I zaplakal Ježíš.
36
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
37
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
Settings