Jób 38:12
Zobrazuje se verš 12 v okolním kontextu.
9
Když jsem mu položil oblak za oděv, a mrákotu místo plének jeho,
10
Když jsem jemu uložil úsudek svůj, přistaviv závory a dvéře,
11
I řekl jsem: Až potud vycházeti budeš, a dále nic, tu, pravím, skládati budeš dutí vlnobití svého.
12
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
13
Aby uchvacovala kraje země, a bezbožní aby z ní vymítáni byli?
14
Tak aby proměnu přijímala jako vosk pečetní, oni pak aby nedlouho stáli jako roucho,
15
A aby bezbožným zbraňováno bylo světla jejich, a rámě vyvýšené zlámáno bylo?
Settings