TRV
Jób 33:14-30
14
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
Settings