2. Samuelova 22:7-12
7
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Settings