Biblické verše o Famine: Sent as a judgment

A potru vyvýšenost síly vaší, a učiním nebe nad vámi jako železo, a zemi vaši jako měď.

Nadarmo bude vynaložena síla vaše, nebo země vaše nevydá vám úrody své, a stromoví země nevydá ovoce svého.

Jestliže pak se mnou maní zacházeti budete, a nebudete mne chtíti poslouchati, tedy přidám na vás sedmkrát více ran vedlé hříchů vašich.

A pustím na vás zvěř polní, kteráž uvede na vás sirobu, a vyhubí hovada vaše a umenší vás; i zpustnou cesty vaše.

Pakli ani potom nenapravíte se, ale vždy se mnou maní zacházeti budete,

I já s vámi maní zacházeti budu, a bíti vás budu sedmkrát více pro hříchy vaše.

A uvedu na vás meč, kterýž vrchovatě pomstí zrušení smlouvy. I shrnete se do měst svých; tam pošli mor mezi vás, a dáni budete v ruce nepřátelům.

A když polámi vám hůl chleba, tedy deset žen péci bude chléb váš v peci jedné, a zase chléb váš odvažovati vám budou. Budete pak jísti, a nenasytíte se.

Pakli i s tím nebudete mne poslouchati, ale předce maní se mnou zacházeti budete:

I já také v hněvě maní s vámi zacházeti budu, a trestati vás budu i já sedmkrát více pro hříchy vaše.

A budete jísti těla synů svých, a těla dcer svých.

I to nebe, kteréž jest nad hlavou tvou, bude měděné, a země, kteráž jest pod tebou, železná.

Dá Hospodin zemi tvé místo deště prach a popel, a toť s nebe sstoupí na tě, dokudž bys nebyl vyhlazen.

Mnoho semene vyneseš na pole k rozsívání, a málo shromáždíš, nebo sžerou to kobylky.

Vinice štípíš a dělati je budeš, ale vína píti ani sbírati nebudeš, nebo červ sžíře je.

Olivoví hojnost míti budeš ve všech končinách svých, a však olejem se pomazovati nebudeš, nebo sprchne ovoce s olivy tvé.

Synů a dcer naplodíš, a nebudeš jich míti, nebo zajati budou.

Všecko stromoví tvé i úrody země tvé kobylky zkazí.

Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,

Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.

Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,

Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,

Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,

A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.

I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.