Biblické verše o Antediluvians: Destruction of

I umřelo všeliké tělo, kteréž se hýbe na zemi, tak z ptactva, jako z hovad a živočichů, i všelikého hmyzu, kterýž se plazí po zemi, i každého člověka.

Všecko, což mělo dýchání ducha života v chřípích svých, ze všeho, což bylo na suše, pomřelo.

A tak vyhladil Bůh všelikou podstatu, kteráž byla na tváři země, od člověka až do hovada, až do zeměplazu, a až do ptactva nebeského, vyhlazeno jest, pravím, z země; a zůstal toliko Noé, a kteříž s ním byli v korábu.

Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka.

Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,

A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka.

A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.