Čeština

Žalmy142

Úpěnlivé volání z jeskyně

1
Vyučující Davidův, když byl v jeskyni, modlitba jeho.
2
Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

Přemožen trápením a osidly

3
Vylévám před oblíčejem jeho žádost svou, a ssoužení své před ním oznamuji.
4
Když se úzkostmi svírá ve mně duch můj, ty znáš stezku mou; na cestě, po kteréžkoli chodím, osídlo mi ukryli.

Hospodin je mé jediné útočiště

5
Ohlédám-li se na pravo, a patřím, není, kdo by mne znáti chtěl; zhynulo útočiště mé, není, kdo by se ujal o život můj.
6
K tobě volám, Hospodine, říkaje: Ty jsi doufání mé a díl můj v zemi živých.
7
Pozorujž volání mého, neboť jsem zemdlen přenáramně; vysvoboď mne od těch, jenž stihají mne, nebo jsou silnější nežli já. [ (Psalms 142:8) Vyveď z žaláře duši mou, abych oslavoval jméno tvé; obstoupí mne spravedliví, když mi dobrodiní učiníš. ]
Use ← → arrow keys to navigate
Settings

Reading Style

Typeface

Font Size 19px

Reading Width 45 chars

Options