Jób 36:1-15
1
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4
V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
Settings