Žalmy 104:10-23
10
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23
Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
Settings